|
|
Methionin syntáza jako potenciální terapeutický cíl
Kellovská, Kristýna ; Baszczyňski, Ondřej (vedoucí práce) ; Snášel, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá methionin syntázou (MS), tedy enzymem, který katalyzuje methylaci homocysteinu za vzniku methioninu. Rozlišujeme dvě základní rodiny methionin syntáz - kobalamin- dependentní a kobalamin-independentní. Enzymy těchto dvou rodin nejsou sekvenčně homologní, využívají odlišný katalytický mechanismus a vyžadují některé jiné substráty a kofaktory. Kobalamin- dependentní MS nalézáme například u lidí, kobalamin-independentí MS zase u rostlin a hub. V lidském metabolismu je methionin syntáza zapojena do folátového cyklu a cyklu methioninu, tedy do metabolických drah, které mají přímý vliv například na dostupnost prekurzorů syntézy DNA nebo biologické methylace s využitím S-adenosylmethioninu jako donoru methylové skupiny. V posledních letech je o tomto enzymu také uvažováno jako o potenciálním cíli chemoterapeutik a antifungálních látek, jelikož jeho inhibice má zásadní vliv na schopnost proliferace rakovinných buněk i životaschopnost a virulenci patogenních druhů hub.
|
|
|
Vliv preanalytické fáze na enzymatické stanovení hoocysteinu
VOSÁTKOVÁ, Eva
Tato práce se zabývá stabilitou homocysteinu v krevní plazmě, je zdůrazněn význam preanalytické fáze laboratorního vyšetření od přípravy pacienta na odběr krve, až po vložení vzorků do plně automatického analyzátoru. Teoretická část přibližuje homocystein jako takový, diagnosticný význam jeho vyšetření a popisuje laboratorní prostředí. Experimentální část sleduje koncentraci homocysteinu ve vzorcích, které byly zpracovány po uplynutí různého časového intervalu od odběru krve. Naměřené hodnoty koncentrací homocysteinu v plazmě ukázaly, že s narůstající časovou prodlevou mezi odběrem vzorku a samotným zpracováním, dochází k narušení stability stanovovaného analytu. Rovněž byla ověřována stabilita plazmatického homocysteinu u vzorků zpracovaných bezprostředně po odběru krve a zanechaných při laboratorní teplotě.
|
|
|
Analýza změn sekretomu hepatocytárních buněk při zvýšené koncentraci homocysteinu pomocí dvojrozměrné elektroforézy
Chrudinová, Martina ; Ryšlavá, Helena (vedoucí práce) ; Novák, Petr (oponent)
Homocystein je aminokyselina, která obsahuje ve své struktuře síru, a je odvozená od methioninu. Jedná se o nekódovanou aminokyselinu, která je součástí několika metabolických drah a vyskytuje se v krevní plazmě. Zvýšená koncentrace homocysteinu v krvi doprovází řadu onemocnění, jako jsou kardiovaskulární a neurodegenerativní choroby, cukrovka nebo osteoporóza. Proto v posledních dvou desetiletích dochází k velmi intenzivnímu zkoumání mechanizmů souvisejících s metabolizmem homocysteinu. V rámci této bakalářské práce byla provedena proteomická analýza sekretomu jaterních buněk, konkrétně byly porovnávány proteiny sekretované primárními lidskými hepatocyty vystavenými 2mM koncentraci homocysteinu s proteiny sekretovanými stejnými buňkami v prostředí bez přidaného homocysteinu. Analýza byla provedena pomocí dvojrozměrné elektroforézy. Buňky byly 48 hodin kultivovány v bezsérovém médiu (kontrolní skupina a skupina s 2mM homocysteinem) a proteiny sekretované do média byly vysráženy acetonitrilem. Byla provedena dvojrozměrná elektroforéza. Výsledné proteinové mapy byly vyhodnocovány pomocí počítačového programu PDQuest Advanced 8.0.1 2D Gel Analysis Software (Bio-Rad, USA). Jako rozdílně sekretované proteiny byly určeny ty, jejichž skvrny měly intenzitu větší než 500 ppm a u nichž byl rozdíl v intenzitě mezi...
|
|
|
Využití HPLC a LC-MS/MS metod v diagnostice dědičných metabolických poruch
Bártl, Josef
V rámci této disertační práce byly vyvinuty a optimalizovány metody kapalinové chromatografie (HPLC) a tandemové hmotnostní spektrometrie (LC-MS/MS) a následně využity pro diagnostiku dědičných metabolických poruch. První tematický okruh popisuje zavedení komplexního laboratorního postupu pro diagnostiku pacientů s dědičnou xanthinurií využívající kvantifikaci klíčových biochemických markerů a stanovení aktivity enzymu v plazmě. Pro tyto účely byla zavedena HPLC metoda s detekcí diodového pole pro kvantifikaci hypoxanthinu, xanthinu, allopurinolu a oxypurinolu v moči a plazmě a metoda pro stanovení pterinu a isoxanthopterinu v plazmě využívající HPLC separaci a detekci látek fluorimetrickým detektorem. Tyto metody byly úspěšně aplikovány v klinické praxi při diagnostice dvou pacientů s xanthinurií I. typu. Druhý tematický okruh je věnován vývoji a klinické aplikaci LC-MS/MS metody pro kvantitativní stanovení celkového homocysteinu (tHcy), methioninu (Met) a cystathioninu (Cysta) v suché krevní kapce a plazmě. Bylo prokázáno, že tato metoda dokáže detekovat pacienty s homocystinurií a zároveň rozlišit na základě koncentračních poměrů jednotlivých analytů, zda je porucha v transsulfurační či remethylační části metabolismu homocysteinu. Díky jednoduchému odběru a transportu vzorku suché krevní kapky...
|
|
|
Folát a jeho role v časném embryonálním vývoji vyšších obratlovců.
Zahradníková, Hana ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Procházková, Michaela (oponent)
Folát neboli vitamín B9 je ve vodě rozpustná esenciální živina uplatňující se v důležitých buněčných procesech, mezi něž patří metabolismus aminokyselin, methylace a syntéza nukleotidů. Poslední dva z těchto procesů hrají klíčovou roli v časném embryonálním vývoji. Před téměř 30 lety bylo potvrzeno, že suplementace kyselinou listovou pomáhá předcházet defektům nervové trubice embrya a od té doby je ženám v reprodukčním věku obecně doporučováno přijímat 400 µg folátu denně. Navzdory tomu je ale deficit folátu poměrně častým jevem a v těhotenství může vést ke vzniku vrozených vývojových vad a těhotenských komplikací. Tato práce shrnuje nejnovější poznatky o asociaci defektů nervové trubice a potratů s bodovými polymorfismy v genech kódujících enzymy metabolismu folátu u člověka, přičemž je zaměřena především na gen pro enzym 5,10-methylentetrahydrofolát reduktázu (MTHFR). Dále se tato práce věnuje i potenciálním mechanismům protektivního účinku folátu, jež by se mohly uplatňovat v prevenci defektů nervové trubice a jsou studovány převážně na modelových organismech. Klíčová slova: folát, embryo, defekty nervové trubice, MTHFR, homocystein, potrat, bodové polymorfismy
|
|
|
Využití HPLC a LC-MS/MS metod v diagnostice dědičných metabolických poruch
Bártl, Josef
V rámci této disertační práce byly vyvinuty a optimalizovány metody kapalinové chromatografie (HPLC) a tandemové hmotnostní spektrometrie (LC-MS/MS) a následně využity pro diagnostiku dědičných metabolických poruch. První tematický okruh popisuje zavedení komplexního laboratorního postupu pro diagnostiku pacientů s dědičnou xanthinurií využívající kvantifikaci klíčových biochemických markerů a stanovení aktivity enzymu v plazmě. Pro tyto účely byla zavedena HPLC metoda s detekcí diodového pole pro kvantifikaci hypoxanthinu, xanthinu, allopurinolu a oxypurinolu v moči a plazmě a metoda pro stanovení pterinu a isoxanthopterinu v plazmě využívající HPLC separaci a detekci látek fluorimetrickým detektorem. Tyto metody byly úspěšně aplikovány v klinické praxi při diagnostice dvou pacientů s xanthinurií I. typu. Druhý tematický okruh je věnován vývoji a klinické aplikaci LC-MS/MS metody pro kvantitativní stanovení celkového homocysteinu (tHcy), methioninu (Met) a cystathioninu (Cysta) v suché krevní kapce a plazmě. Bylo prokázáno, že tato metoda dokáže detekovat pacienty s homocystinurií a zároveň rozlišit na základě koncentračních poměrů jednotlivých analytů, zda je porucha v transsulfurační či remethylační části metabolismu homocysteinu. Díky jednoduchému odběru a transportu vzorku suché krevní kapky...
|
|
|
Využití HPLC a LC-MS/MS metod v diagnostice dědičných metabolických poruch
Bártl, Josef ; Jelínek, Ivan (vedoucí práce) ; Čabala, Radomír (oponent) ; Cvačka, Josef (oponent)
V rámci této disertační práce byly vyvinuty a optimalizovány metody kapalinové chromatografie (HPLC) a tandemové hmotnostní spektrometrie (LC-MS/MS) a následně využity pro diagnostiku dědičných metabolických poruch. První tematický okruh popisuje zavedení komplexního laboratorního postupu pro diagnostiku pacientů s dědičnou xanthinurií využívající kvantifikaci klíčových biochemických markerů a stanovení aktivity enzymu v plazmě. Pro tyto účely byla zavedena HPLC metoda s detekcí diodového pole pro kvantifikaci hypoxanthinu, xanthinu, allopurinolu a oxypurinolu v moči a plazmě a metoda pro stanovení pterinu a isoxanthopterinu v plazmě využívající HPLC separaci a detekci látek fluorimetrickým detektorem. Tyto metody byly úspěšně aplikovány v klinické praxi při diagnostice dvou pacientů s xanthinurií I. typu. Druhý tematický okruh je věnován vývoji a klinické aplikaci LC-MS/MS metody pro kvantitativní stanovení celkového homocysteinu (tHcy), methioninu (Met) a cystathioninu (Cysta) v suché krevní kapce a plazmě. Bylo prokázáno, že tato metoda dokáže detekovat pacienty s homocystinurií a zároveň rozlišit na základě koncentračních poměrů jednotlivých analytů, zda je porucha v transsulfurační či remethylační části metabolismu homocysteinu. Díky jednoduchému odběru a transportu vzorku suché krevní kapky...
|
|
|
Analýza změn sekretomu hepatocytárních buněk při zvýšené koncentraci homocysteinu pomocí dvojrozměrné elektroforézy
Chrudinová, Martina ; Ryšlavá, Helena (vedoucí práce) ; Novák, Petr (oponent)
Homocystein je aminokyselina, která obsahuje ve své struktuře síru, a je odvozená od methioninu. Jedná se o nekódovanou aminokyselinu, která je součástí několika metabolických drah a vyskytuje se v krevní plazmě. Zvýšená koncentrace homocysteinu v krvi doprovází řadu onemocnění, jako jsou kardiovaskulární a neurodegenerativní choroby, cukrovka nebo osteoporóza. Proto v posledních dvou desetiletích dochází k velmi intenzivnímu zkoumání mechanizmů souvisejících s metabolizmem homocysteinu. V rámci této bakalářské práce byla provedena proteomická analýza sekretomu jaterních buněk, konkrétně byly porovnávány proteiny sekretované primárními lidskými hepatocyty vystavenými 2mM koncentraci homocysteinu s proteiny sekretovanými stejnými buňkami v prostředí bez přidaného homocysteinu. Analýza byla provedena pomocí dvojrozměrné elektroforézy. Buňky byly 48 hodin kultivovány v bezsérovém médiu (kontrolní skupina a skupina s 2mM homocysteinem) a proteiny sekretované do média byly vysráženy acetonitrilem. Byla provedena dvojrozměrná elektroforéza. Výsledné proteinové mapy byly vyhodnocovány pomocí počítačového programu PDQuest Advanced 8.0.1 2D Gel Analysis Software (Bio-Rad, USA). Jako rozdílně sekretované proteiny byly určeny ty, jejichž skvrny měly intenzitu větší než 500 ppm a u nichž byl rozdíl v intenzitě mezi...
|
|
|
Suplementace kreatinu u sportovce s hyperhomocysteinemií
Kohlíková, E. ; Petr, M. ; Navrátil, Tomáš ; Přistoupilová, K. ; Přistoupil, T. I. ; Pelclová, D. ; Žák, J. ; Heyrovský, Michael
Jeden měsíc podávání kreatinu (CR) v dávce 5 g/den u 11 mladých aktivních sportovců ovlivnil jejich denní množství CR a kreatininu vylučovaných do moči. Probandi byli rozděleni do 4 skupin, podle množství CR zjištěného v moči, a folátů a vitaminu B12 stanovených v krvi. Změny folátů a vitaminu B12 byly vzájemně reciproké. Každá skupina využívala CR jako donor jedno- a dvou- uhlíkových (1C a 2C) jednotek prostřednictvím homocysteinu (HoCySH), folátů a vitaminu B12, v různých metabolických cestách. U 10 mužů CR byla suplementace doprovázena zvýšením HoCySH v krvi, zatímco u posledního muže, u něhož byla náhodně diagnostikována hyperhomocysteinémie, po měsíci suplementace CR úroveň HoCySH klesla o 50%.
|
|
|
Vliv suprafyziologických dávek kreatinu na homocysteinový metabolismus u sportovců
Kohlíková, E. ; Petr, M. ; Přistoupilová, K. ; Šenholdová, Z. ; Přistoupil, T. I. ; Pelclová, D. ; Žák, J. ; Heyrovský, Michael ; Navrátil, Tomáš
Jednoměsíční podávání kreatinu (CR) v dávce 5 g/den 11 mladým mužům ovlivnilo jejich denní množství CR, kreatininu kyseliny thiodiglykolové (TDGA) vylučované do moči. Probandi byli rozděleni do 4 skupin, podle množství CR nalezeného v moči, a folátů a vitaminu B12 stanovených v krvi. Změny filutů a vitaminu B12 byly vzájemně reciproké, stejně jako svalová hmota a tělesný tuk. Každá skupina užívala CR jako donor jedno- a dvojuhlíkových (1C a 2C) jednotek za prostřednictví homocysteinu (HoCySH), folátů, a vitaminu B12 v různých metabolických cestách.
|
host ::
RSS.